Před předminulými volbami jsem potkal jednoho známého. „Koho budeš volit?“,zeptal jsem se. „Budu volit komunisty“, pronesl zvučným hlasem. Všichni kolemjdoucí se na něj otočili a nějak se na něj divně dívali. Dodal: „Ale ještě nevím, ve které straně.“
Zatímco po roce 1948 ti, kteří úspěšně řídili tuto zemi, byli odesláni do dolů a na stavby, o čtyřicet let později si většina mocipánů oblékla modré a oranžové kabáty a jelo se dál. Někdy připravili modrý, nebo oranžový obleček svým dětem. To co se před čtyřiceti lety sebralo těm, kteří si to poctivě vydělali, si většinou rozdělili mezi sebe. V restitucích byla vrácena jen menší část majetku.
Uplynulo dalších dvacet let. Naše země vzkvétá, ale občas dost divně. Majetek státu se rozplynul a země se rekordně zadlužila. Korupce, která začíná hraničit s vyděračstvím, dusí všechny slušné lidi. Pravidla ve společnosti určují soudci a prokurátoři, kteří byli většinou dosazení komunistickou stranou, nebo jejich odchovanci.
Češi jsou po tom, co zažili za posledních 70 let hodně tolerantní. Trpělivost jim však začíná docházet, proto se do letošních komunálních voleb přihlásil rekordní počet kandidátů. Mezi nimi je spousta lidí, kteří s politikou dosud neměli nic společného. Už nemusíme volit modré a oranžové komunisty.Vybereme si z té záplavy kadidátů správně?
