Byli jste někdy na pohovoru ne nějakou pracovní pozici? Učastnili jste se někdy nějakého výběrového řízení na nějakou zakázku? Přestavte si, že u takového řízení jste a dostanete otázku, na kterou neumíte odpovědět. Řeknete:Prostě to uděláme. Myslíte, že tu zakázku dostanete?
Představte si jiné výběrové řízení. Vystudovali jste odbornou školu s výbornými výsledky, máte 25 let úspěšné praxe. Vaší protikandidátkou je sympatická dáma se Slovenska, která vystudovala výtvarné umění a která problematice vůbec nerozumí. O přestávce jednání rozdá pan B zkušební komisi několik koblih a je rozhodnuto. V některých výběových řízeních prostě nerozhoduje kvalifikace uchazečů. To je životní realita.
V přístích dnech se uskuteční výběrové řízení na vedení našich měst a vesnic. Kandidáti přicházejí s rozmanitými nápady. Jeden chce, aby všechny děti mohly chdit do školky a lidi mohli v tramvaji sedět, druhý chce posunout okruh více na sever, aby lépe obsloužil nemovitosti jeho šéfa. Většina kandidátů má jedno společné: usilují o bankrot města, do jehož vedení kandidují. V programech samozřejmě nic takového není. Ale když si posčítáte, co kandidáti všechno chtějí postavit, tak dojdete k závěru, že bankrot je nevyhnutelný. Ale co, ať to klidně zbankrotuje, vždyť se pak mohou vrátit na Slovensko. Oni mohou. Já ne. Žiji ve městě, kde jsem se narodil a nemám se kam jinam vracet.
Značná část kandidátů jde do voleb proto, aby postavili nějakou megalomanskou stavbu. Někteří proto, aby shrábli tučnou provizi, jiní třeba jen proto, aby si postavili za peníze daňových poplatníků pomník. Je otázkou, jesti to lidé chtějí. Řada lidí by byla spokojena, kdyby mohli dát své dítě do školky, rodiče do domova důchodců, kdyby měli kam zaparkovat své auto. Kdyby strážnici místo šikanování občanů sbírali hlučné opilce v nočních ulicích. Kdyby bylo v tramvajích dostatek čistých sedaček, na které by si mohl člověk unavený z práce sednout a třeba ještě cestou domů chvilku pracovat na notebooku. Někdy stáčí málo, třeba jen přemalovat parkoviště, aby se tam vešlo o dvě auta víc....
Před občany je závažné rozhodnutí, měli by rozhodnout, zda chtějí, aby jejich města řídili zkušení manažeři, nebo sympatičtí výtvarnící, nebo zloději, kteří jen chtějí něco ukrást. Občané by si měli uvědomit, že je demokracie, že to mají v rukou. Je třeba přestat nadávat na politiky a do čela měst zvolit lidi, kteří to budou dělat dobře. Zvoli lidi, kteří Vám za týden neřeknou: Prostě nám do toho nekecejte.
Na shledanou v Burešově Praze.
