Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kam zmizelo 70 miliard?

4. 03. 2011 8:58:19
Hlavním tématem 4.zasedání Zastupitelstva hlavního města Prahy měl být rozpočet hlavního města. I když díky usilovné práci daňových poplatníků vzrostly příjmy města za poslední dvě volební období o více než polovinu, což dělá v absolutní výši 70 miliard korun navíc, vinou špatného hospodaření vedení města se toto navýšení příjmů rozplynulo a město se ještě o několik desítek miliard zadlužilo. Současné vedení města není schopné toto zadlužení snížit.

V médiích však bylo většinou jednaní o rozpočtu zastíněno reakcí zastupitelů na vystoupení jedné ze zastupitelek paní Mgr.Marty Semelové, která je zároveň poslankyní parlamentu ČR, kde vystoupila na obhajobu pohraničníků působících v době vlády KSČ.

Zastupitel Jiří Liška k tomu uvedl: „Vážený pane primátore, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení spoluobčané. Mám před sebou stenozáznam inkriminovaného projevu paní Mgr. Semelové. Považuji to za bezprecedentní zneužití svobody slova, které tady 40 let nebylo. Byli to komunisté, kteří za pouhé slovo zavírali. Dneska když je svoboda slova, zneužívají této části našich svobod na této komunistické straně vyvzdorované. Mluví v rétorice zločinců komunistické strany, jejíž KSČM je evidentně nástupkyní. Nikdy se nezřekli svých zločinů, nikdy se za ně neomluvili. Já jsem živoucí důkaz. Mně se nikdo neomluvil.

Celý tento projev nese rukopis Stalinismu 50. let. Měl jsem dokonce dojem, že jeho autorem je nechvalně proslulý ministr školství Zdeněk Nejedlý, přezdívaný Rudý dědek.

Nicméně, abych byl konkrétní. Zejména se mě dotkla pasáž, která se týká ochrany státních hranic. Dovolím si citovat: „Státní hranice jsou vždy jednou z integrálních součástí suverenity každého státu. V době studené války nabývala ochrana státních hranic zvlášť velkého významu. A byli to právě pohraničníci, kteří měli zásluhu na tom, že některé provokace na státních hranicích nepřerostly v konfrontace širokého rozsahu a narušení míru. Byli to příslušníci pohraniční stráže, kdo zabezpečovali klid pro pokojný život a práci lidí nejen v pohraničí. A že neměli jednoduchou službu, o tom svědčí historické prameny z 50. let, kdy u narušitelů státní hranice byly nalezeny zbraně, samopaly, ruční granáty atd.“

Měl jsem to štěstí, že jsem 3 roky v letech 1977 – 1980 žil v bezprostřední blízkosti hranice. Mohu tady s nadsázkou říci, že jsem měl postel 250 m od skutečné hranice Československé socialistické republiky a Rakouské republiky, protože jsem pracoval jako pomocný dělník v kamenické dílně na státním zámku Valtice. Vím, co se na této hranici dělo. Osobně jsem zažil chechtající se důstojníky, kteří o svých podřízených vojácích - pohraničních mluvili jako o hlídacích psech a o tom, jak si voják – pohraničník musí volno, tzv. opušťák vystřílet.

Dodnes za celých 20 let tady nikdo nepromluvil o bestiálním chování vůči občanům Německé demokratické republiky a vůči občanům Polské lidové republiky. To tady za 20 let nepadlo. Tam se střílelo, speciálně ve Valticích, po těchto občanech. To jsou taky lidé.

Ještě bych chtěl říci k ochraně hranic. Ochrana hranic nebyla koncipovaná jako ochrana před nepřítelem, imperialistou ze západu, v tomto případě jihu, ale jako ochrana proti vlastním občanům. Žili jsme tady 40 let v koncentračním táboře. Celá trať Břeclav – Znojmo byla oplocena dvěma ploty. Po delší pauze byly další dva ploty z ostnatých drátů s elektrickým proudem. Zatímco veškerá města v republice byla vypínána z důvodů nedostatku elektrické energie, v temné krajině svítila linka hranic, protože kompletní hranice od Bratislavy až po počátek Šumavy, kde tam už to bylo zbytečné, byla osvětlena. Tyto náklady jsme samozřejmě hradili z daní a ubíralo to na ekonomické síle země.

Kromě tohoto ostnatého drátu byla ještě tzv. zpomalovací zóna, kdy v neposečené trávě 20 cm nad zemí byl nepředvídatelně, řeknu lidově cik cak natahán ostnatý drát. Tam už mohli jenom psi. Nechtějte vědět, co se za tímto dělo.

Ještě bych chtěl podotknout k ochraně hranic, absurdita, že 50. léta, do roku 1956 byla země Dolní Rakousko v sovětské zóně. Proti komu tedy tam byl ten plot? To nás ohrožovala Rudá armáda?“

Paní Mgr. Semelová byla usnesením zastupitelstva vyzvána, aby se vzdala mandátu poslankyně a zastupitelky ZHMP.

Od otevření hranic uplynulo více než 20 let. Je dobře, že nám Jiří Liška připomněl, co se předtím dělo. Pokud nám dnes vadí, že ODS prohospodařila 70 miliard, nebo nám vadí, že zastupitel ČSSD vyrábí drogy a po večerech rozbírá kradená auta, můžeme odejít. A pohraničníci po nás už nebudou na hranicích střílet.

Autor: Michal Štěpán | pátek 4.3.2011 8:58 | karma článku: 15.02 | přečteno: 1342x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Existují v Evropě hranice?

Vstupem do Schengenu hranice sice zmizely, ale přesto člověk pozná, když přejede z jednoho státu do jiného-a nejen proto, že se změní nápisy. Jednou jsem vezla skupinu Amíků z Německa do Prahy a jejich vedoucí mě pěkně naštvala

20.8.2017 v 22:27 | Karma článku: 12.91 | Přečteno: 362 | Diskuse

Jan Tomášek

Žebrák - hrad a podhradí

Nedávno jsem psal o pražských hradech Václava IV a dnes si dovolím pozvat na malé zastavení na patrně nejoblíbenějším mimopražském hradě tohoto krále - totiž Žebráku. Pozornost bude ovšem zaměřena spíše na jeho podhradí.

20.8.2017 v 21:51 | Karma článku: 6.39 | Přečteno: 157 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Proč do tý politiky lez?

„No protože je nenažranej,“ vystřelí od boku každý, kdo vidí do Babiše jak do hubený kozy. A když přidáte otázku, proč podpora ANO setrvale atakuje hranici 30 %, no tak to je taky jednoduchý, protože lidi jsou blbí.

20.8.2017 v 17:34 | Karma článku: 25.17 | Přečteno: 683 | Diskuse

Jan Pražák

Též u nás mohou být migranti nebezpeční

Hluboce by se mýlil ten, kdo by se snažil tvrdit, že jsme v našem státě v bezpečí před lidmi, kteří k nám migrují z cizích zemí.

20.8.2017 v 16:45 | Karma článku: 21.48 | Přečteno: 783 | Diskuse

Markéta Vaculová

Jak být v mezilidské komunikaci přímý aneb asertivní komunikace v praxi sociálních služeb

Asertivita je součástí zdravé mezilidské komunikace. Znamená to nebýt v komunikaci pasivní, manipulativní nebo agresivní, ale být přímý a ohleduplný k druhým, se současným zachováním svých práv a svého názoru.

20.8.2017 v 16:08 | Karma článku: 5.53 | Přečteno: 209 | Diskuse
Počet článků 30 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1216
Jsem vcelku optimista a věřím, že bude líp.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.