Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč nás dusí kamióny?

16. 09. 2010 9:02:17
Budování silniční infrastruktury je v současnosti jednou z priorit České republiky. Její nedostatek údajně brání regionálnímu rozvoji a mobilitě obyvatelstva a přispívá tak k problémům na trhu práce a zvyšování nezaměstnanosti, což je obzvláště v době hospodářské krize značný handicap našeho státu. Naši modrooranžoví páni nám tvrdili, že čmoudící kolona kamionů mezi Barrandovským mostem a Berounem je symbolem demokracie a prosperity.

Vyrůstal jsem v centru Prahy a v dětství jsem se léčil na potíže dýchacích cest. Myslím, že nejsem jediný, kdo byl v tomto zdraví škodlivém prostředí vyrůstat. Vybudováním Barrandovského mostu se problém rozšířil do Krče a Braníka, aniž se ve vnitřní Praze vyřešil (situace v Karmelitské je horší než před vybudováním Barrandovského mostu). Nyní se chystá další rozšíření do Lahovic. V řadě míst, kde bylo slibováno, že se vybudováním moderních silnic situace zlepší, se situace zlepšila jen dočasně, součtové zatížení staré a nové komunikace se zvedá na mnohonásobek.

V roce 1993 se po železnici přepravovalo 49% všech nákladů. V roce 2008 klesl tento podíl na pouhých 23%.Proč?

Samozřejmě proto, že je nákladní železniční doprava pro přepravce dražší. Dopravce musí totiž platit za využití kolejí platit poměrně vysokou částku za ujetý kilometr. Za kamion mimo dálnice zaplatí silniční daň a může si jezdit jak chce , za dálnici platí mýto za ujeté kilometry, které je o řád nižší (od 1,67 Kč/km) než poplatek za kilometr na kolejích (od 42,65 Kč/km) . Zbytek za kamióny doplatí stát z kapes nás všech. Jedná se o částky o více než o řád vyšší, než částka za materškou, o kterou se vedou nekonečné diskuze. Platíme si z kapes nás všech za to, že kamióny poškozují naše zdraví.

Koleje čím dál tím víc zejí prázdnotou. Rozvoj nákladní železniční dopravy nevyžaduje žádné zvláštní investice, české železniční tratě, většinou vybudované ve druhé polovině 19, století, vetšinou stavebně nákladní dopravě vyhovují. Nákladní doprava se někdy dostává do kolize s dálkovou osobní dopravou, ale dálkové vlaky by bylo vhodné převést na nové tratě, protože jim trasy kolejí z druhé poloviny 19. století i s koridorizací nemohou vyhovět. Hustotu sledu vlaků je možno vylepšít výměnou zabezpečovacího zařízení.

Maximální podpora nákladní kolejové dopravy se tedy ukazuje nejen jako ekologická protiváha automobilismu, nýbrž jako hlavní a logický směr vývoje nákladní dopravy vůbec. K maximální podpoře stačí málo-vyrovnat finanční podmínky silniční a železniční dopravy. Specifický případ Prahy s nedokončeným dálničním obchvatem i městským okruhem může snadno vyvolat pocit, že jejich dostavba vyřeší všechny dopravní problémy, avšak predchozí zkušenosti ukázaly, že masivní investice do silniční infrastuktury vždy znamenaly jen zvýšení podílu kamiónové dopravy a nikdy nekončící nesmyslné utrácení stovek miliard z kapes daňových poplatníků. Vybudovaný obchvat se záhy nasytí (Barrandovkský most) a musí se budovat obchvat obchvatu (Lahovický most). Pak asi dojde na obchvat obchvatu obchvatu (žeby ve Vraném?). Když omezíme jízdy kamionů, nebudeme muset neustále stavět obchvaty, obchvaty obchvatů, ani obchvaty obchvatů obchvatů. Úvahy o rušení nádraží (např. Žižkov) jsou v tomto ohledu krokem zcela špatným směrem, ze kterého má prospěch snad jen skupina spekulantů s pozemky a bezpečnostní agentura, která bude na nich postavené objekty hlídat.

Ve stati jsou použity některé myšlenky Tomáše Hudečka a údaje ze strategického materiálu Františka Laudáta „Mobilita 2030“

Autor: Michal Štěpán | čtvrtek 16.9.2010 9:02 | karma článku: 11.60 | přečteno: 1035x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Praha a střední Čechy

Jan Bartoň

Praha 1 chce „Zlaté vejce“

Na konci Revoluční ulice u vltavského břehu by měla vyrůst „atraktivní“ budova – galerie. Mohla by tam být i Muchova Slovanská epopej.

16.8.2017 v 14:21 | Karma článku: 20.63 | Přečteno: 464 | Diskuse

Pavel Ďuran

15 let po povodni

Česká televize v rámci Studia 6 odvysílala dnes dopoledne, t. j. 14. 8. 2017, vzpomínku na pětisetletou povodeň, která postihla Prahu v létě 2002.

14.8.2017 v 11:15 | Karma článku: 9.98 | Přečteno: 165 | Diskuse

Jana Plamínková

Auta bez filtru v Praze nechceme

Během letošní zimy jsme v Praze zaznamenali hned několik smogových epizod. Podle nového zákona o ovzduší se totiž nyní smogové situace vyhlašují daleko rychleji.

12.8.2017 v 23:35 | Karma článku: 11.13 | Přečteno: 375 | Diskuse

Ivan Rössler

Jeli jste někdy třicítkou? Jaké to je?

Vážená paní primátorko Mgr. Adriana Krnáčová, MBA, dovolte mi, abych Vám osobně pogratuloval k nové metodě, jak získat od lidí nedobrovolný příspěvek do Vaší magistrátní pokladny.

9.8.2017 v 11:06 | Karma článku: 37.62 | Přečteno: 2213 | Diskuse

Šárka Rosová Váňová

Jak se ne/stát Maminkou roku 2017

A je to zase tady. Občas mě posedne myšlenka, že stárnu. Míváte to taky? A pak zpravidla přijde moment, kdy musím nutně světu a potažmo i sobě neprodleně dokázat, že ještě pořád za něco stojím.

8.8.2017 v 19:46 | Karma článku: 13.61 | Přečteno: 638 | Diskuse
Počet článků 30 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1216
Jsem vcelku optimista a věřím, že bude líp.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.